Kam se poděla KarMa

15.9.2022

Se začátkem školního roku, se objevují milníky skoro v každé rodině. U nás v Karmí tomu není jinak. (Kromě nástupu nejstaršího dítka z naší smečky do první třídy a nejmladšího na vítání občánků se u nás udála i ještě jedna velká věc). KarMa dílna se přestěhovala!!!

KarMí příběh pěkně od stolu v kuchyni

Náš (malý) projekt se budoval v kuchyni na stole a skoro rok si tam lebedil. Pak přišla korona, zavřené kanceláře, nařízený homeoffice a vznikl problém. Jak se sakra vejdeme do malého 2kk s ročním dítětem, KarMou v kuchyni a manželem věčně na online meetingu?!

Naštěstí se vedle nás rekonstruovala garsonka, slovo dalo slovo a dohodli jsme se s majitelem na pronájmu. KarMa tak získala svůj první samostatný stůl a regál. :) Postupně přibyl další stůl a ještě jeden regál a pak ještě jeden a ještě jeden na kytky a nakonec nám to bylo malé. Vzájemně jsme se s manželem rušili a taky přišlo prozření, že to má své velké výhody, ale možná ještě větší nevýhody pracovat "z domu."

Jasně, člověk si přeběhl v papučkách, večer místo seriálu dokončil resty, ale… to je právě ono. Měla jsem pocit, že pořád pracuju a zároveň jsem spoustu práce odkládala, že jí udělám potom.

Společná cesta a hledání

Nakonec, ani nevím jak, přišla na to řeč s Terkou z mujdiar a ta řešila velmi podobnou věc. Už nechtěla/nemohla dál pracovat doma z obýváku.

Společně jsme se domluvily, že začneme hledat prostor, kde se vejdeme obě značky. Taky jsme si říkaly, že to bude lepší pro naší vzájemnou spolupráci.

Naše představy se měnily podle prostorů, co jsme nacházely. Přibereme další tvůrce, otevřeme Zásilkovnu nebo malý obchod nebo rovnou kavárnu a mini coworkingové místo. No, nápadů byla spousta. A věřím, že nějaké ještě v budoucnu užijeme. :D

Největší oříšek bylo najít vhodný prostor. Kdo nás sledujete, asi víte, že to trvalo dlouho. Skoro 9 měsíců! A našel si nás téměř sám. Jednoho dne jsem prostě otevřela počítač a vyskočilo to na mě. Posílám odkaz Terce, ta schvaluje. Hned volám, píšu, letím na prohlídku. Pro jistotu sebou beru mámu. Prostor je wau! Jsem nadšená. Má samozřejmě nedostatky, ale to hlavní je, že má velké oddělené místnosti pro každou a co? Jednu malou prodejní místnost s výlohou do ulice.

Napůl cesty pro obě. Za přijatelný peníz. Náhoda? (Ne, to jen Vesmír konečně seslal, co jsme si přály)

Z prohlídky dělám video a posílám Terez s komentářem. Ihned volá nazpět: Ber to!

Posílám to i Karči do Brna a ta nadšeně píše, že tam chce taky pracovat a stěhuje se do Prahy. :D To je důkaz, jak boží místo to je/bude.

Tak dílna nebo sDílna?

Před 14 dny jsme přebraly klíče a přestěhovaly se.

I když tam každý máme svojí komůrku, jsem ráda, že budu mezi lidmi. Že si budu mít s kým dát kafe, pokecat a třeba i postěžovat. Takový mini tvůrčí networking. Vyslechnout si jiný názor a pohled na věc od jiného podnikatele, který řeší podobné problémy je velká pomoc. :)

Proto vzniká i malý prodejní a setkávací prostor. Nese jednoduchý název sDílna. (Máme kolem sebe komunitu maminek podnikatelek, menších tvůrců a korona nás za poslední dva roky trochu uzavřela do sebe. A proto víme, že tyto problémy řeší spoustu z nás.) A víte jak se to říká, sdílená bolístka, je poloviční bolístka. :)

V dílně už jsme skoro zabydlené a čeká nás úprava malého showroomu pro nás a další české tvůrce. Děkujeme, že díky vám můžeme růst. Těšíme se, až si k nám přijdete vyzvednout objednávku, omrknout novou barvu, popovídat si či prolistovat diář.